Ráno kos zavolá – den už je den!
Slunce je ze zlata, nebe jak len.
Vběhnu ze vrátek v košilce, bos.
A pak si zazpívám já i ten kos.
… Tralá tralá tralalá …
Ano, tahle báseň opravdu nelže. Trylkování kosů černých, našich častých návštěvníků zahrad, parků a měst, je opravdu jedinečné. Je to třetí nejčastější pták navštěvující krmítka v ČR, vyskytuje se u nás celoročně. Zajímavostí je, že lze kosy černé rozdělit na lesní a městské populace. Lesní kosové žijí v lese a kde také hnízdí a do měst zalétávají jen zřídka, na zimu z ČR odlétají na jih. Na rozdíl od těch městských, kteří se přizpůsobili urbánnímu způsobu života, přezimovávají a živí se potravou z krmítek.
Jen se do jeho zpěvu za teplých večerů zaposlouchejte, zejména po dešti, kdy je vysoká vlhkost vzduchu, je zpěv hodně hlasitý. Těch variací a melodií, co tento pták umí zatrylkovat je opravdu hodně, dokonce více, než slavík. A pokud máte trpělivost, je prý i možné ho naučit nějakou vlastní.
Počet kosů letos ubylo o desítky procent, protože je kosil virus Usutu. Ten „můj“ je naštěstí zdá se imunní a stále ho můžu pozorovat na zahradě a naslouchat jeho zpěvu.
Samice má kropenaté bříško a tmavý zobák, samec je sytě černý a má zářivě žlutý zobák.
