Sýkora koňadra

Popis

Sýkora koňadra (Parus major) je malý druh pěvce z čeledi sýkorovitých. Je největším a nejrozšířenějším evropským druhem sýkor. Je to nejčastější pták, co navštěvuje v zimě krmítka a vyhrál jak letos, tak v loni v roce 2019 s přehledem sčítání ptáků pořádané Českou ornitologickou společností.

Zejména má ráda lojové kuličky, na které si sedá, visí přitom třeba i hlavou dolů a spokojeně se krmí, dokud ji nějaká další sýkora nevyžene. V krmítku se chová spíše samotářsky, málokdy se vyskytuje větší počet sýkorek. Také v něm tráví krátkou dobu, působí dosti nervózním dojmem, kdy se snaží toho co nejvíce sežrat a pak odletí dál. Pokud jsou v krmítku i další druhy ptáků, třeba vrabci, tak většinou odletí. Na jaře a v létě vymění semena za živočišnou stravu – motýly, brouky, mouchy, atd.

Poznáme ji podle černé hlavy, na bok od zobáku s bílou skrvnou, tělo je žlutozelené s černým podélným pruhem na břiše, sameček jej má širší a zřetelnější než samička. Letky na křídlech jsou černé s bílými okraji a jedním příčným pruhem v přední části letek.

Vyskytuje se u nás celý rok. Převážně stálý a přelétavý druh na většině svého území, zčásti tažný ve střední, severní a východní Evropě. Dříve byla považována za typicky stálého ptáka, ale díky kroužkování bylo zjištěno, že někteří naši ptáci, zejména mladí, přezimují u Jadranu a v teplém jižním podhůří Alp v Itálii a Francii. V ČR přezimují někteří ptáci z Polska, Běloruska a z podhůří Uralu.

Sýkora koňadra je vysoce přizpůsobivá a učenlivá, umí být bojovná.

V Anglii se naučila rozklovávat hliníková víčka lahví s mlékem a sezobávat smetanu pod nimi. Tato dovednost byla poprvé pozorována v roce 1921 a během následujících dvou desetiletí se mezi koňadrami rychle rozšířila a osvojily si ji i modřinky.