V tomto příspěvku bych se chtěl zaměřit na produkt 12% Smetana na vaření od firmy Mlékárna Kunín. Narazil jsem v obchodě na kelímek s nápisem 15g zdarma, což mně jako spotřebitele samozřejmě zaujalo, což je také smyslem této reklamní akce a tento kelímek jsem koupil. Doma jsem nalezl neslevovou smetanu, porovnání obou smetan zde na obrázku:
Napadají mě následující varianty, jak si lze slevu vyložit:
1.) Buďto bude hmotnost obsahu smetany v obou případech stejný, jen cena bude nižší, neboť v jednom případě bude oněch 15 g smetany zdarma.
2.) Nebo naopak se zvýší množství smetany v kelímku o 15 g , kterých je právě zdarma.
V tomto případě se evidentně jedná o druhý případ, jak můžeme rozluštit z obrázku. Chci upozornit ale na jeden zdánlivě detail. V případě mnoha akčních kampaní jako je tahle je také rozdíl vidět na obalu, ta smetana, která má větší hmotnost produktu, by měla být logicky větší. Nicméně oba obaly jsou navlas stejné, jedná se o stejný druh jogurtového kelímku, jen s různými potisky. Do kelímku je však možno nalít nejen 200 g smetany, ale dokonce minimálně 215 g smetany, aniž by byl nějaký problém ve výrobním procesu nebo byl kelímek příliš naplněn a ztěžoval zákazníkovi následnou manipulaci s otevřenou smetanou. Jak se můžeme přesvědčit například vyhledáním dané smetany na internetu, standartní množství prodávané smetany je právě 200 g.
Ročně se prodají tisíce, ne-li miliony takovýchto kelímků smetany. Kdyby se jich prodal jeden milion a kelímek byl větší o 1 g , je to ročně 1 t zbytečně spotřebovaného materiálu – polypropylenu – který se zbytečně vyplýtvá, část z něj nejspíš skončí i v přírodě, dostane se do půdy, zvířecích těl a v podobě mikroplastů se jednou objeví dost možná i v našem těle. I kdyby všechny kelímky skončily v tříděném odpadu a byly zrecyklovány, pořád je to mnoho zbytečně vyprodukovaných kg CO2, které se podílí na globálním oteplování.
A to jsem vybral jeden konkrétní výrobek, kterých je v obchodech tisíce a optické zvětšování produktu pomocí obalu je jednou z klamných strategií producentů, jak přilákat zákazníky a přimět je ke koupi daného produktu. Proto si myslím, že bychom na podobný problém narazily u skoro každého jogurtu, sladkých tyčinek atd. Přitom tady není potřeba z nějakého důvodu dělat obaly větší než je obsah a snižovat výrobní náklady, což je případ třeba u spacáků nebo karimatek, kdy existuje zlaté pravidlo, že daný spacák nebo karimatka se do původního obalu dá znovu napěchovat jen zřídka a to po značném úsilí, které často spotřebuje více energie než samotný nocleh. Zda se náklady snižují na každém mm2 obalu, u jogurtů tomu očividně tak není.
A tak by bylo dobré, kromě rozvoji technologii na snižování emisí, se zamyslet nad některými fundamentálními principy a už jenom tím bychom atmosféru ochránili před dalšími miliony tun CO2 a sebe před nějakou tou další setinu navýšení globální teploty.
A v tomto kontextu působí také dost nedůvěryhodně precisní nákres, jak správně nakládat s obalem od této smetany – kelímek do žlutého kontejneru na plasty a alobalové víčko do směsného odpad- že to kunínští mlíkaři s tou ochranou přírody myslí vážně!
